Na této stránce se můžete seznámit s často kladenými dotazy.
Pokud nám nějakou otázku napíšete zveřejníme ji i s odpovědí na této stránce pro ostatní zájemce. Samozřejmě bez uvedení autora otázky.
1. Proč se mluví o Istanbulské úmluvě, jaký je správný název?
Mezinárodní úmluva o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácího násilí byla otevřena k podpisům pro státy EU 11.5.2011 v Istanbulu, proto je známa především pod tímto zkráceným názvem
Oficiálně vstoupila v platnost 1.8.2014
Ve veřejných zdrojích se lze setkat se starším názvem: Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí
aktuální název je :
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí
Vláda ČR podepsala Úmluvu 2.5.2016, tento závažný dokument však vstoupí u nás v platnost až po jeho ratifikaci (schválení)
Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR, respektive vždy parlamentem příslušného státu.
Rada Evropy (Council of Europe,CoE) je mezinárodní organizace nezávislá na EU. Její sídlo je Štrasburku, zahrnuje 47 zemí a 6 států pozorovatelů. Rada je založena na mezivládním principu a spadá pod ni Evropský soud pro lidská práva. Přistoupení k úmluvám RE má platnost mezinárodní smlouvy.
2. Které státy už Istanbulskou úmluvu ratifikovaly?
Červeně jsou vyznačeny státy, které dosud Istanbulskou úmluvu neratifikovaly (v roce 2018 z této skupiny ubylo Chorvatsko a Řecko): Velká Británie, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Moldávie, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Arménie.
3. Častá námitka: Jde pouze o formální podpis, smlouva není vymahatelná, v ČR stejně nikdo nic nedodržuje.
Úmluva rady Evropy je mezinárodní smlouva a státy se přistoupením zavazují, že ji budou dodržovat ve všech článcích. Např.
Článek 5 – Závazky a z nich vyplývající povinnosti států
1 Strany se zdrží účasti na jakémkoli aktu násilí vůči ženám a zajistí, že státní úřady, úředníci, zaměstnanci, instituce či další aktéři působící ve státním sektoru budou konat v souladu s tímto závazkem
2 Strany podniknou zákonodárná i jiná opatření nezbytná pro splnění povinnosti zajistit prevenci, vyšetření, potrestání a zjednání nápravy v souvislosti s násilnými činy, spadajícími do působnosti této úmluvy, jejichž pachatelé nejsou činní ve státním sektoru.
Článek 6 – Politika citlivá ku genderovým problémům
Strany se zaváží, že při implementaci a vyhodnocování dopadu ustanovení této úmluvy budou zohledňovat genderové hledisko a že budou prosazovat a aktivně naplňovat politiku rovnosti a dělby pravomocí mezi ženami a muži.
Článek 7 – Komplexní a koordinovaná politika
1 Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření pro přijetí a prosazování celostátní efektivní, komplexní a koordinované politiky zahrnující veškerá relevantní opatření směřující k prevenci a potírání všech forem násilí spadajících do působnosti této úmluvy a zajistí, aby násilí vůči ženám bylo řešeno holisticky.
2 Strany zajistí, aby politika zmiňovaná v odstavci 1 stavěla práva oběti do centra veškerých opatření a aby byla implementována díky efektivní spolupráce mezi všemi relevantními agenturami, institucemi a organizacemi.
3 Opatření přijatá v intencích tohoto článku budou podle nezbytnosti zahrnovat všechny relevantní aktéry, například vládní agentury, národní, regionální či místní zastupitelské sbory a úřady, národní instituce pro lidská práva a organizace občanské společnosti.
Článek 12
1 Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů.
4 Úmluva hovoří o násilí na ženách a o genderu tam není ani slovo
Článek 3 – Definice
Pro účely této úmluvy:
a “násilí vůči ženám” je chápáno jako porušování lidských práv a forma diskriminace žen a budou se jím rozumět veškeré činy gendrového násilí, jež vyústí anebo mohou
vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí.
b “domácím násilím” se rozumí veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického násilí, k němuž dochází v rodině nebo v domácnosti anebo mezi bývalými či stávajícími manžely či partnery, bez ohledu na to, zda pachatel sdílí nebo sdílel společnou domácnost s obětí;
c pod pojmem “gender” se rozumí společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže.
d “genderově podmíněné násilí vůči ženám” znamená násilí, jež je zaměřeno na ženu proto, že je žena, anebo násilí, jemuž jsou vystaveny především ženy;
e “obětí” se rozumí jakákoli fyzická osoba, jež je vystavena chování specifikovanému v bodech a a b;
f “ženami” se rozumí i dívky mladší 18 let.
4. Otázka:
Používá gender ideologie skutečně běžně známá slova s jiným významem?
Jaké jsou další pojmy a co znamenají?
Jaký obsah slov měli na mysli autoři IÚ?
Odpověď:
Abychom věci nezkreslili, seznamte se s definicemi pojmů přímo u vyznavačů gender ideologie.
Čerpali jsme z webu www.transparentprague.cz. Z webových stránek jsou jasné dvě skutečnosti:
Propagátoři se snaží získat další příznivce transgenderu
Autoři a zastánci Istanbulské úmluvy znají a podporují gender ideologii. Jednou z tváří webu je náš bývalý ministr pro lidská práva.
Terminologie používaná propagátory transgenderu
POHLAVÍ – přibližná biologická kategorie, na základě které jsou lidé tradičně děleni po narození
ROD (GENDER) – rodová identita člověka, nezávislá na přisouzeném pohlaví a sexuální orientaci
CISGENDER,CIS – přívlastek označující člověka, jehož rod se shoduje s tím, jak byl od narození vnímán ostatními (např. byl při narození označen za muže, vychován jako muž a cítí se být mužem)
TRANSGENDER, TRANS, TRANS* - přívlastek označující člověka, jehož rod se neshoduje s tím, jak byl od narození vnímán ostatními. Hvězdičkou se označuje široké spektrum identit a respekt k různým genderovým projevům
TRANS ŽENA, TRANS MUŽ – pojmy, které lze použít, když mluvíme o něčí trans zkušenosti
TRANZICE – přechod k životu v souladu s naším skutečným rodem (může a nemusí zahrnovat např. změnu jména, osobních zájmen, vzhledu atd.
AGENDER, GENDERFLUID, NON-BINARY, GENDER NONCONFORMING,… - přívlastky označující lidi, kteří se neztotožňují s kategorií muže nebo ženy (znovu platí zlaté pravidlo: řiďte se tím, jak se lidé sami identifikují)
MISGENDERING – označování lidí nesprávným rodem (může jít o důsledek omylu, lhostejnosti nebo záměrné snahy urazit)
Čemu se, podle propagátorů transgenderu, vyhnout:
Transsexualita, transsexuál/ka – termíny, od kterých se pomalu upouští, dodnes používané v kontextu diagnózy. Budí mylný dojem souvislosti se sexualitou, vhodnější je „transgender muž/ žena/ lidé“
Narozen/a ve špatném těle – zavádějící formulace, která dělá z trans člověka kuriózní medicínský případ
Byl muž a teď je žena (nebo naopak) – tranzice není změna rodu, je to přizpůsobění se vašemu skutečnému rodu
Změna pohlaví – další termín, který přežívá v medicínském kontextu a redukuje téma na tělesnou proměnu
Porucha, diagnóza apod. – s těmitop pojmy se pořád setkáte, ale bohužel dělají z osobního tématu klinické a odvádí pozornost od jeho hlavní roviny
Zdůrazňování vzhledu – psaním o nalakovaných nehtech, případně o svalech, vousech atd. autor vlastně hodnotí, jak dobře hraje daná osoba stereotypní roli ženy nebo muže
Zdůrazňování chirurgických a dalších lékařských zásahů – příliš senzacechtivé, téma je prezentováno jako něco bizarního, exotického
Pokud nám nějakou otázku napíšete zveřejníme ji i s odpovědí na této stránce pro ostatní zájemce. Samozřejmě bez uvedení autora otázky.
1. Proč se mluví o Istanbulské úmluvě, jaký je správný název?
Mezinárodní úmluva o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácího násilí byla otevřena k podpisům pro státy EU 11.5.2011 v Istanbulu, proto je známa především pod tímto zkráceným názvem
Oficiálně vstoupila v platnost 1.8.2014
Ve veřejných zdrojích se lze setkat se starším názvem: Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí
aktuální název je :
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí
Vláda ČR podepsala Úmluvu 2.5.2016, tento závažný dokument však vstoupí u nás v platnost až po jeho ratifikaci (schválení)
Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR, respektive vždy parlamentem příslušného státu.
Rada Evropy (Council of Europe,CoE) je mezinárodní organizace nezávislá na EU. Její sídlo je Štrasburku, zahrnuje 47 zemí a 6 států pozorovatelů. Rada je založena na mezivládním principu a spadá pod ni Evropský soud pro lidská práva. Přistoupení k úmluvám RE má platnost mezinárodní smlouvy.
2. Které státy už Istanbulskou úmluvu ratifikovaly?
Červeně jsou vyznačeny státy, které dosud Istanbulskou úmluvu neratifikovaly (v roce 2018 z této skupiny ubylo Chorvatsko a Řecko): Velká Británie, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Moldávie, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Arménie.
3. Častá námitka: Jde pouze o formální podpis, smlouva není vymahatelná, v ČR stejně nikdo nic nedodržuje.
Úmluva rady Evropy je mezinárodní smlouva a státy se přistoupením zavazují, že ji budou dodržovat ve všech článcích. Např.
Článek 5 – Závazky a z nich vyplývající povinnosti států
1 Strany se zdrží účasti na jakémkoli aktu násilí vůči ženám a zajistí, že státní úřady, úředníci, zaměstnanci, instituce či další aktéři působící ve státním sektoru budou konat v souladu s tímto závazkem
2 Strany podniknou zákonodárná i jiná opatření nezbytná pro splnění povinnosti zajistit prevenci, vyšetření, potrestání a zjednání nápravy v souvislosti s násilnými činy, spadajícími do působnosti této úmluvy, jejichž pachatelé nejsou činní ve státním sektoru.
Článek 6 – Politika citlivá ku genderovým problémům
Strany se zaváží, že při implementaci a vyhodnocování dopadu ustanovení této úmluvy budou zohledňovat genderové hledisko a že budou prosazovat a aktivně naplňovat politiku rovnosti a dělby pravomocí mezi ženami a muži.
Článek 7 – Komplexní a koordinovaná politika
1 Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření pro přijetí a prosazování celostátní efektivní, komplexní a koordinované politiky zahrnující veškerá relevantní opatření směřující k prevenci a potírání všech forem násilí spadajících do působnosti této úmluvy a zajistí, aby násilí vůči ženám bylo řešeno holisticky.
2 Strany zajistí, aby politika zmiňovaná v odstavci 1 stavěla práva oběti do centra veškerých opatření a aby byla implementována díky efektivní spolupráce mezi všemi relevantními agenturami, institucemi a organizacemi.
3 Opatření přijatá v intencích tohoto článku budou podle nezbytnosti zahrnovat všechny relevantní aktéry, například vládní agentury, národní, regionální či místní zastupitelské sbory a úřady, národní instituce pro lidská práva a organizace občanské společnosti.
Článek 12
1 Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů.
4 Úmluva hovoří o násilí na ženách a o genderu tam není ani slovo
Článek 3 – Definice
Pro účely této úmluvy:
a “násilí vůči ženám” je chápáno jako porušování lidských práv a forma diskriminace žen a budou se jím rozumět veškeré činy gendrového násilí, jež vyústí anebo mohou
vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí.
b “domácím násilím” se rozumí veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického násilí, k němuž dochází v rodině nebo v domácnosti anebo mezi bývalými či stávajícími manžely či partnery, bez ohledu na to, zda pachatel sdílí nebo sdílel společnou domácnost s obětí;
c pod pojmem “gender” se rozumí společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže.
d “genderově podmíněné násilí vůči ženám” znamená násilí, jež je zaměřeno na ženu proto, že je žena, anebo násilí, jemuž jsou vystaveny především ženy;
e “obětí” se rozumí jakákoli fyzická osoba, jež je vystavena chování specifikovanému v bodech a a b;
f “ženami” se rozumí i dívky mladší 18 let.
4. Otázka:
Používá gender ideologie skutečně běžně známá slova s jiným významem?
Jaké jsou další pojmy a co znamenají?
Jaký obsah slov měli na mysli autoři IÚ?
Odpověď:
Abychom věci nezkreslili, seznamte se s definicemi pojmů přímo u vyznavačů gender ideologie.
Čerpali jsme z webu www.transparentprague.cz. Z webových stránek jsou jasné dvě skutečnosti:
Propagátoři se snaží získat další příznivce transgenderu
Autoři a zastánci Istanbulské úmluvy znají a podporují gender ideologii. Jednou z tváří webu je náš bývalý ministr pro lidská práva.
Terminologie používaná propagátory transgenderu
POHLAVÍ – přibližná biologická kategorie, na základě které jsou lidé tradičně děleni po narození
ROD (GENDER) – rodová identita člověka, nezávislá na přisouzeném pohlaví a sexuální orientaci
CISGENDER,CIS – přívlastek označující člověka, jehož rod se shoduje s tím, jak byl od narození vnímán ostatními (např. byl při narození označen za muže, vychován jako muž a cítí se být mužem)
TRANSGENDER, TRANS, TRANS* - přívlastek označující člověka, jehož rod se neshoduje s tím, jak byl od narození vnímán ostatními. Hvězdičkou se označuje široké spektrum identit a respekt k různým genderovým projevům
TRANS ŽENA, TRANS MUŽ – pojmy, které lze použít, když mluvíme o něčí trans zkušenosti
TRANZICE – přechod k životu v souladu s naším skutečným rodem (může a nemusí zahrnovat např. změnu jména, osobních zájmen, vzhledu atd.
AGENDER, GENDERFLUID, NON-BINARY, GENDER NONCONFORMING,… - přívlastky označující lidi, kteří se neztotožňují s kategorií muže nebo ženy (znovu platí zlaté pravidlo: řiďte se tím, jak se lidé sami identifikují)
MISGENDERING – označování lidí nesprávným rodem (může jít o důsledek omylu, lhostejnosti nebo záměrné snahy urazit)
Čemu se, podle propagátorů transgenderu, vyhnout:
Transsexualita, transsexuál/ka – termíny, od kterých se pomalu upouští, dodnes používané v kontextu diagnózy. Budí mylný dojem souvislosti se sexualitou, vhodnější je „transgender muž/ žena/ lidé“
Narozen/a ve špatném těle – zavádějící formulace, která dělá z trans člověka kuriózní medicínský případ
Byl muž a teď je žena (nebo naopak) – tranzice není změna rodu, je to přizpůsobění se vašemu skutečnému rodu
Změna pohlaví – další termín, který přežívá v medicínském kontextu a redukuje téma na tělesnou proměnu
Porucha, diagnóza apod. – s těmitop pojmy se pořád setkáte, ale bohužel dělají z osobního tématu klinické a odvádí pozornost od jeho hlavní roviny
Zdůrazňování vzhledu – psaním o nalakovaných nehtech, případně o svalech, vousech atd. autor vlastně hodnotí, jak dobře hraje daná osoba stereotypní roli ženy nebo muže
Zdůrazňování chirurgických a dalších lékařských zásahů – příliš senzacechtivé, téma je prezentováno jako něco bizarního, exotického